Kogie tuponosá (Kogia breviceps) je malá, skrytě žijící velryba hlubokých teplých moří. Svou čeleď sdílí pouze s kogií Owenovou a stejně jako její obří příbuzný, vorvaň obrovský, loví olihně v hlubinách. Žije kolem Sri Lanky, kde byla zaznamenána na moři i při uvíznutích, na hladině je však plachá, pomalá a tichá a jen málokterý návštěvník ji kdy uvidí.
Kogie tuponosá v kostce
| Znak | Kogie tuponosá |
|---|---|
| Vědecký název | Kogia breviceps |
| Skupina | Ozubený kytovec; čeleď Kogiidae (kogiovití) |
| Délka dospělce | Asi 3–3,5 m |
| Hmotnost dospělce | Asi 300–450 kg |
| Velikost skupiny | Obvykle jednotlivě nebo v malých skupinách |
| Potrava | Olihně, chobotnice, hlubokovodní ryby a korýši |
| Červený seznam IUCN | Málo dotčený |
| Na Sri Lance | Zaznamenána na moři i při uvíznutích; k vidění vzácně |
Jak kogie tuponosá vypadá?
Je to malá, robustní velryba s tupou, hranatou hlavou a úzkou spodní čelistí posazenou vespod – z boku může vypadat překvapivě jako žralok. Hřbet je tmavě modrošedý a k břichu přechází do světlé nebo narůžovělé barvy. Za každým okem je světlá zahnutá kresba, často nazývaná „nepravá žábra“, která podobnost se žralokem ještě zvýrazňuje.
Hřbetní ploutev je malá, nízká a hákovitá a sedí daleko za středem hřbetu. Když kogie tuponosá nehybně leží na hladině, často jen s temenem hlavy a hřbetem nad vodou, lze ji snadno zaměnit s plovoucí kládou.
Kogie tuponosá, nebo kogie Owenova?
Oba druhy rodu Kogia lze na moři rozlišit jen velmi obtížně. Kogie tuponosá je větší, měří až asi 3,5 metru a má malou ploutev daleko vzadu na těle. Kogie Owenova měří méně než 2,7 metru a má vyšší ploutev podobnou delfíní, posazenou blíže středu hřbetu. Mnohá pozorování lze zaznamenat jen jako „Kogia sp.“ a spolehlivé určení obvykle závisí na fotografiích nebo na uvízlém zvířeti.
Kde se kogie tuponosé na Sri Lance pozorují?
Kogie tuponosé žijí nad kontinentálním svahem a v hluboké vodě za ním. Kolem Sri Lanky leží taková voda blízko pobřeží a druh byl zaznamenán u jižního a východního pobřeží i podle zvířat uvízlých na břehu. Za klidných rán během velrybích sezón u přístavu Mirissa a u Trincomalee může pozorná posádka zahlédnout kogii odpočívající na hladině, pozorování jsou však vzácná a nepředvídatelná.
Jak kogie tuponosá žije?
Živí se hlavně olihněmi a chobotnicemi, spolu s hlubokovodními rybami a krevetami, které loví pomocí echolokace ve vodě hluboké stovky metrů. Stejně jako vorvaň obrovský má v hlavě spermacetový orgán, který podle všeho pomáhá při tvorbě zvuků.
Na hladině je pomalá, tichá a snadno se vyruší. Její výdech je nízký a téměř neviditelný a spíše nenápadně klesne z dohledu, než aby se okázale ponořila. Když je vyplašená, dokáže ze střeva vypustit oblak tmavé červenohnědé tekutiny – až několik litrů –, která podle všeho působí jako inkoust olihně a kryje velrybu při útěku.
Je kogie tuponosá ohrožená?
Na Červeném seznamu IUCN je vedena jako málo dotčená, její počty jsou však velmi málo známé. V některých oblastech uvízne na břehu častěji než téměř kterákoli jiná velryba a uvízlá zvířata mají v žaludku často igelitové tašky nebo jiný odpad, pravděpodobně spolknutý omylem místo olihní. Hyne také v tenatových sítích a při odpočinku na hladině do ní mohou narazit lodě. Na Sri Lance jsou všichni kytovci chráněni zákonem.
Jak zodpovědně pozorovat velryby
- Vyberte si provozovatele, který dodržuje odstup. Lodě by se měly přibližovat pomalu z boku a zezadu, nikdy zepředu, a neměly by skupinu pronásledovat, obkličovat ani jí křížit cestu.
- Počítejte s tím, že motor bude vypnut nebo poběží naprázdno, když jsou zvířata blízko. Dobrý kapitán nechá velryby, aby samy rozhodly, jak blízko připlují.
- Nikdy s divokými velrybami neplavte ani je nekrmte a nedovolte nikomu házet do vody potravu nebo návnadu.
- Vyrazte brzy. Většina lodí vyplouvá mezi 6. a 7. hodinou ráno, kdy je moře nejklidnější a světlo nejlepší pro vyhlížení výdechů a ploutví.
- Tablety proti mořské nemoci si vezměte před naloděním, ne až když je vám špatně, a přibalte si klobouk, opalovací krém a vodu.
Pokud najdete uvízlou kogii tuponosou nebo kogii Owenovu, zavolejte Odbor ochrany volně žijících živočichů (Department of Wildlife Conservation) nebo policii, udržujte zvíře vlhké a jeho dýchací otvor volný a lidi v odstupu. I malá velryba je těžká a při tahání se snadno zraní.
O sezónách, přístavech a průběhu výletu se dočtete v našem průvodci pozorováním velryb na Sri Lance. Úplný seznam druhů zaznamenaných kolem ostrova najdete na stránce velryby Sri Lanky a o menších ozubených kytovcích na stránce delfíni.


