V ranních hodinách 26. prosince 2004 na jižním pobřeží Sri Lanka přišla Sonali Deraniyagala o své rodiče, manžela a dva malé syny v tsunami, kterou zázračně přežila. V tomto odvážném a bolestivě upřímném deníku popisuje ty první hrůzné chvíle a dlouhou cestu, kterou podstoupila od té doby. Napsala zajímavý, nesentimentální a krásně vyvážený příběh: jak se v prvních měsících po tragédii usilovně snažila čelit realitě, kterou nemůže přijmout ani popřít; a pak, v průběhu následujících let, jak se postupně zvedá, pomalu si dovoluje vracet se do své paměti skrze bohatý a radostný život, kterým truchlí, od domu své rodiny v Londýně, přes narození svých dětí, po rok, kdy se na Cambridge setkala se svým anglickým manželem, až do svého dětství v Colombu; přitom se učí obtížné rovnováze mezi téměř nezvladatelnými připomínkami své ztráty a potřebou zachovat si svou rodinu nějak ještě živou ve své paměti.
Dodáno knihkupectvím Barefoot Bookshop, Galle Road, Colombo.
